20. dubna 2017

Život po tobě



After you

Knížka, která mě naprosto uchvátila, 
Knížka, která mi zase něco do života dala,
Knížka, která mě pár věcí naučila,
Knížka, která mě donutila smát se a zároveň brečet, 
Knížka, kterou si zase určitě přečtu...


Život po tobě/after you je pokračování knihy Než jsem tě poznala od Jojo moyes. Kdo to nečetl, dělá chybu, protože já jsem snad nikdy nebyla tolik "zažraná" do knížky, jako do Než jsem tě poznala. Vlastně jsem tu knížku četla až po tom, co jsem viděla film, ale nelituji toho. Obě provedení jsou moc hezká. 

Než jsem tě poznala




 Popis knihy
Luisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. 
Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Luisa si musí změnit práci. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud. Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici, než náladového a depresivního Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Lou. Romantický příběh dvou lidí, kteří nemají nic společného, dokud láska jim k nohám nepoloží celý svět.

Já osobně knihu přečetla jedním hltem. Mám takové knížky ráda, tedy takové, u kterých až do poslední chvilky nevíte, co se stane. Romantika, to je moje... Ale nevědět, co se stane, to jsem já. Nikdy člověk neví, co se stane a co bude dál, a proto jsem tak tu knížku měla ráda. Vlastně do teď mám. 

Přinesla mi spoustu věcí... Například užívat si každého dne, být vděčná za každou maličkost, brát lidi takové, jaké jsou a hlavně mít se ráda a děkovat za každý den, který žiji. Nikdy nevíme, co se stane, a proto bychom si měli užívat každé chvilky. Každého momentu s milovanou osobou. Neřešit blbosti a prostě jen tak si užívat. 

¨

Život po tobě

kdybyste ztratili někoho, koho jste moc milovali, jak moc by to změnilo váš pohled na svět? í světového bestselleru Jojo moyes Než jsem tě poznala Luisou Clarkovou v přesně takové situaci. Po intenzivním půlročním vztahu s ochruným Willem Traynorem, který se rozhodl ukončit svlj život asostovanou sebevraždou, zůstává Louisa sama, zmítána smutkem a výčitkami svědomí. Po vážném úrazu se navíc musí vrátit domů k rodičům. Jako by byla najednou zpátky na začátku cesty - -život po Willově smrti totiž znamení učit se leccos znovu, stavět na nových základech. Záchranář Sam, pro něhož je kontatk se smrtí každodenní náplní práce, by snad mohl být právě tím, kdo Louise pomůže se zase vrátit do života, jenomže pak se z Willovy minulosti nečekaně jako uragán vynoří Lily - jeho šestnáctiletá nezvladatelná dcera. A všechno je zázrakem jinak.

A zase jsme tady. Knížka je dočtená, slzy utřené v bílém, tedy už v černém kapesníčku (konec je šťastný), což mě docela překvapilo po prvním dílu... Ale jsem za něj ráda.. po tom všem si zasloužila trošku štěstí. 

Kdyby jen Jojo Moyes věděla, co to dělá s lidmi po tom, co přečtou knížku. Jen 400 stran... 400 stran a člověk si zase uvědomí, na co zapomněl. Už zase se cítím, že toho pro sebe nedělám dost. Už zase se cítím, že nevím, co se životem... a to díky knížce zase hodlám najít. 

Jak jsem psala už u než jsem tě poznala. Nikdo neví, co se stane zítra...za tři hodiny nebo za týden. Proto je důležité si užívat času co máme...

Miluju čtení.. tak moc, ale nemám na to čas a teď už zase nacházím kousek sebe a hodlám číst, jak jen budu moct. Jak řekl jeden chytrý muž... LEER ESTA VIVIR DOS VECES... to znamená číst je žít na dvakrát.. a má pravdu. Při každé knížce cítím emoce.. cítím, jak by se lidi v knížce cítili a také vidím, že to něco vkládá i do mého života...

Knížku mi doporučila jedna au pair, která knížku přečetla předemnou a vypůjčila mi ji za Nejdelší jízdu od Nicholase Sparkse, co tu mám... Abych pravdu řekla, tu jsem taky nepřečetla, ale to se změní. 

Ale zpět k této. Bylo pro mě těžké se prokousat začátkem, jelikož jsem byla zvyklá na Willa a štvalo mě, že tam vlastně už není.. I když v knížce je skoro pořád.. spíše v myšlenkách Lou... Hodně mě překvapili a naštvali určité scény, takže jsem řekla, že to už číst nebudu.. ale nevydržela jsem to, protože jsem chtěla vědět, co se vlastně bude dít dál.. a jsem ráda, že jsem to dočetla...



Takže lidičky.. Čtěte knížky, mějte se rádi a užívejte si života 💗 Ráda bych vám řekla, že žijeme věčně, ale to bych vám lhala a to nechci. 

Jo a přečtěte si ty knížky!!